
Lembranças de Hálek *
Ainda é Agosto. O céu mantém-se
azul e limpo, e o calor aconchegante.
Mesmo assim as árvores defronte da casa
já soltam suas folhas, como se fosse Outono.
Antes mesmo do vento soprar,
os ramos já rareiam, e espalham
folhas amarelas pelo chão,
como uma chuva de ouro.
Olho através da janela, pensativo,
trêmulo, e sinto um arrepio.
Imagino que deva ser lindo,
Esvaírem-se os últimos dias de um homem
num brilho intenso e de tamanha pressa.
Vzpomínka na Hálka
Teprvé srpen. S oblohy
záře a teplo jen srší,
a přece již s agátu před domem
vše listí jak v podzimi prší.
Sotvaže větérek zavěje
a sotvaže větev se skloní,
již ku zemi sežloutlé listí to
jak zlacený deštík se roní.
Zamyšlen dívám se oknem ven
a chvěju se, podoben věchu -:
musí to přece být pěkné jen,
když člověku prchnou dny poslední
tak v plničké záři, tak v spěchu!
Teprvé srpen. S oblohy
záře a teplo jen srší,
a přece již s agátu před domem
vše listí jak v podzimi prší.
Sotvaže větérek zavěje
a sotvaže větev se skloní,
již ku zemi sežloutlé listí to
jak zlacený deštík se roní.
Zamyšlen dívám se oknem ven
a chvěju se, podoben věchu -:
musí to přece být pěkné jen,
když člověku prchnou dny poslední
tak v plničké záři, tak v spěchu!
Eduardo Miranda é músico, escritor, poeta, e tradutor. Guitarrista e fundador do grupo WEJAH, atualmente lidera o projeto musical The Virtual Em3, é integrante da banda Wellfish e colabora no Stillwater Project. Publicou Quase (Casa Pyndahýba, poesia, 1998) e as coletâneas Amigos (Casa Pyndahýba, 1994) e Contra Lamúria (Casa Pyndahýba, 1995). Editor de TUDA, também dá expediente em alguns blogs, e nas horas vagas é Consultor de Tecnologia da Informação em Dublin, República da Irlanda.